Před několika týdny rozhodl britský Nejvyšší soud o nevinně jednoho z nejčtenějších spisovatelů současnosti Dana Browna, autora bestselleru Da Vinciho kód. Byl obviněn dvěma historiky, kteří v roce 1982 vydali studii Svatá krev a svatý grál, z plagiátorství. Oba autoři se ve zmíněné studii zabývají hypotézami, že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé, narodilo se jim dítě a jejich potomci dodnes chodí po matičce Zemi. Právě tato teorie je i jádrem Brownova románu. Co toto rozhodnutí znamená? Dan Brown se k verdiktu vyjádřil, že uspěl především jako spisovatel, a poznamenal, že: „Knihy jsou důležitou součástí naší kultury, tohle je skvělý den pro všechny, kdo knihy píšou, i ty, kdo rádi čtou.“ Ale je to opravdu vítězství spisovatele a čtenáře? Nikoli. Ve skutečnosti zvítězili nakladatelé. Díky ostře sledovanému soudnímu procesu stoupla obliba nejen románu Dana Browna, ale výrazně vzrostl i zájem o polozapomenutou knihu Svatá krev a svatý grál. Znovu se tak potvrdilo, že k tomu, aby se stal autor „úspěšným“, nestačí jen dobře zvládat řemeslo, ale je nutná i odolnost vůči tlaku veřejnosti, umění vystupovat před velkým počtem lidí (Američanům se to vtlouká odmalička) a jako jakákoli jiná populární hvězda si udržovat stálou přízeň mediální scény. U nás tuto skutečnost dobře pochopili například Michal Viewegh nebo Halina Pawlovská. A jaký je výsledek? Jsou jich plné noviny a z jejich jmen a tváří se stala skvěle prodejná značka. Škoda, že právě neschopnost spolupracovat s médii řadu dobrých autorů z našich fantastických vod diskvalifikuje, protože jsou zkrátka pro potencionálního čtenáře neviditelní. Z části za to mohou šetřiví nakladatelé neochotní investovat ani prostředky, ani sílu do podpory publicity, zčásti pak sami autoři, jimž chybí ambice prosadit se ve větším měřítku. Takže, vy, kdo máte v šuplíku schovaný geniální bestseller, nejen pečlivě vybírejte, komu svěříte jeho vydávání, ale také pracujte na své prezentaci. Právě vaše publicita totiž může velkou měrou rozhodnout o tom, jestli se stanete hvězdou fantastického nebe, nebo jen nevýraznou kometou, která nepovšimnuta proletí oblohou.
Pevnost (5/2006)