Jan Amos Komenský: Zklamali Poláci učitele národů?

Císařův veřejný nepřítel

Vídeň moc dobře ví, že Komenský, který je známý u všech evropských dvorů, je její velký nepřítel. Habsburské spáry tehdy dokonce sahají až do Polska, když se Komenského snaží zatknout policie při návratu ze Šarišského Potoka (dnes na území Slovenska), kde organizoval zdejší školství. Naštěstí past sklapne naprázdno a Komenskému se daří uniknout. Nezalekne se ani zprávy, když ho sám císař Ferdinand III. (1608–1657) veřejně prohlašuje za nepřítele. „Jen spolek věrných spojenců se může stát trestající paží spravedlnosti, která by smetla habsburské trýznitele,“ píše v dopisech, které rozesílá do všech koutů Evropy. Tolik si přeje, aby vznikl silný protihabsburský spolek. Nová naděje Komenskému a dalším exulantům svitne ve chvíli, kdy švédský král Karel X. Gustav uprostřed roku 1655 vytáhne proti Polsku. Válečná srážka už je nevyhnutelná…

Švédská spása, nebo zkáza?

Šlechta, která je tehdy pravým pánem Polského království a pro svou hrabivost zároveň jeho škůdcem, hned jedná s nepřítelem. Nekatolíky během rokování zastupuje správce Lešna Jan Szlichtyng. Když se švédský král zaručuje, že jim ponechá dosavadní úřady a panství, ochotně mu polští magnáti slibují poslušnost. Mezi pevnostmi, které Švédům vydávají, je i Lešno. Komenský sám vyjíždí se dvěma radními vstříc jejich vojsku. „Slibujeme, že město ušetříme,“ odpovídají Švédové. „Snad už konečně vláda papežské církve v Polsku skončila,“ napadá původem českého učence. O slibu vojáků si myslí své.

Hon na zrádce

Zatímco šlechta jde Švédům na ruku, prostí Poláci mají vetřelců brzy plné zuby. Spontánně se přidávají k oddílům, které tvoří vlastenecky smýšlející magnáti. Teprve teď se vrací i polský král Jan II. Kazimír (1609–1672), který před švédskou invazí utekl do Slezska, a opět dobývá svou zemi zpět. Nepřítel se ale dovede bránit, a tak si nenávist Poláci vybíjejí hlavně na protestantských centrech, která předtím po dobrém otevřela brány švédským posádkám. „Zradili našeho krále!“ křičí ozbrojené davy nuzáků a v očích jim plane hněv. Lešno nemá snadné postavení. Ve městě vždy žilo hodně cizinců a nekatolíků. Ke všemu jeho správce složil slib cizímu králi a střeží ho jen slabá švédská posádka… Je jen otázkou času, kdy se stane terčem hněvu katolických vojsk.

Probuď se, Polsko!

Komenský tuší nebezpečí. Přátelé mu radí, aby město opustil. Švédský král ho dokonce zve do bezpečí svého ležení. „Ne, díky,“ odpovídá myslitel, kterého již tehdy uznává celá Evropa. Stále věří, že se situace v Polsku obrátí k lepšímu. „Jednou se to musí zlomit,“ doufá Komenský a modlí se spolu s ostatními členy Jednoty bratrské. Tehdy se také pouští do spisu Evigila, Polonia! (Probuď se, Polsko!), který adresuje přímo polskému národu. Snaží se v něm vysvětlit své představy a nastínit lepší budoucnost. Spis už ale nedokončí.